1. Volba různých metod ozařování
Infračervené ozařování se využívá především k lokální léčbě. V individuálních případech, jako je celotělové ultrafialové ozařování u dětí, může být také použito ve spojení s infračerveným ozařováním pro ozařování celého těla. Pokud lokální ozáření vyžaduje hluboký tepelný efekt, jsou preferovány žárovky (tj. sluneční lampy). K léčbě chronické revmatoidní artritidy lze použít místní lehké koupele; systémové světelné koupele lze použít k léčbě mnohočetné periferní neuritidy.
2. Expoziční dávka
Velikost infračervené léčebné dávky se určuje především podle charakteristiky a lokalizace lézí, věku pacienta a funkčního stavu organismu. Při ozařování infračervenými paprsky má pacient příjemný pocit tepla a kůže se může jevit jako zarudlá a jednotný erytém. Pokud se objeví erytém podobný mramoru, je to projev přehřátí. Teplota pokožky by neměla překročit 45 stupňů, jinak může způsobit popáleniny.